Úprava povahy
Tento příspěvek byl oceněn panem prof. Šramem
Při úpravě povahy je třeba mít téměř nekonečnou trpělivost a neustále se potýkat s nepříjemnými jevy v povaze, dokud je neupravíme do výhodné polohy. Nedat jim šanci. Vypozorovala jsem na své povaze, která mi má sloužit jako nástroj (slovy pana profesora Šrama), jak reaguje při různých situacích a se svými poznatky vám chci předat zkušenosti.
Je důležité „netlačit na pilu“ ale cílevědomě, trpělivě a důsledně pracovat na věci. Trvá to velmi dlouho, chvilkami máte dokonce pocit, že se vám stav třeba i zhoršil, nebo že jste jakoby v slepé uličce či před betonovou zdí a nejde udělat další krok dopředu …… toto zažívá asi úplně každý, kdo se pustil do úprav. Důležité je však dát všemu svůj čas – každá vlastnost je napojena na další vlastnosti, které už jsou, oproti ní, případně i výhodné, proto to vyžaduje stálou pozornost.
Stává se mi, že jdu za určitým cílem (v povaze) a vyvstane mi okolnost, kterou bych měla vyřešit (třeba pocit, o kterém vím, že není výhodný) – přijde mi však, že s mojí cestou za lepším není v přímé souvislosti, tak proč se ním zabývat?! Už se mi stalo mnohokrát, že právě taková okolnost, která mi na první pohled přišla úplně mimo, byla právě tím zádrhelem či překážkou. Jakmile jsem ji v sobě vyřešila, tak se mi otevřel nový obzor.
Je to opravdu velmi zvláštní, jak vše se vším souvisí, ale vlastně úplně přirozené. Když třeba pečeme koláč, tak také veškeré suroviny smícháme do jedné hmoty a už se nejedná o sólo suroviny: mouka, vejce, máslo, kakao, cukr. Ale jedná se o jednotnou hmotu, která je z těchto surovin složena a jejich molekuly či buňky jsou už navzájem spojené a tvoří celek. A tak to je i v naší povaze. Jakmile se nám v těstě pokazí máslo, tak se začnou postupně, pokud ne hned, kazit i vejce, kakao atd. Jakmile nám naroste znechucenost, přidá se k tomu neuznalost, mrzutost, povýšenost atd.
Každý zlomový okamžik má své dozvuky. Nikdy se nejedná o jeden okamžik. On se ještě dále vyvíjí, působí. Jakmile se nám podaří zlomový zvrat v povaze (mám na mysli pozitivní zvrat. Zákonitosti však platí i při negativním.), tak se v první chvíli může zdát, že nemá takový účinek, jaký jsme si přáli či představovali. Ale vše chce svůj čas a ony dozvuky kolikrát udělají velmi mnoho. Je třeba být otevřený, vnímavý ke svým pocitům, pohnutkám a vše korigovat rozumem: toto CHCI, toto NECHCI.
Pokud si doopravdy upřímně, otevřeně a pochopitelně obeznámeně přiznáte nevýhodné věci, které si s sebou všude nosíte, postavíte se k nim čelem a jste odhodláni je efektivně vyřešit, nebojíte se jich, tak nejdříve je vám často velmi nepříjemně, ale po nějaké době to je opravdu krásně uvolňující pocit … vždy jako bych odemknula nějaké dveře a najednou mám před sebou úplně čistý a volný prostor, na kterém si mohu postavit to, co JÁ SAMA CHCI a CO POVAŽUJI ZA SPRÁVNÉ. Přiznávám, že zaujmout takový otevřený postoj, vyžaduje hodně.
Napsáno: 25.10.2012