Láska = zamilovanost ?
V celkem běžném ka
ždodenním diskurzu lidé používají slovo „láska.“ Z mého osobního průzkumu jsem zjistila, že lidé toto slovo často zaměňují se zamilovaností. Ale jsou to opravdu synonyma? Není láska něco většího, hlubšího? Já jsem získala opravdu věrohodnou odpověď na tyto a ještě další otázky od odborníka, a to: ANO, LÁSKA JE VYŠŠÍ STUPEŇ NEŽ ZAMILOVANOST.
Zamilovat je vzplanutí citů, sympatií vůči druhé osobě. Kdežto láska je skloubení hlubokého citu s rozumovým odůvodněním. Už jen z tohoto krátkého vysvětlení je nám jasné, proč zamilovanost po určitém čase opadá (běžně se hovoří, že do roka "o ni přijdeme"). A dokonce nám tyto krátké definice podávají vysvětlení, proč po čase, kdy nám zamilovanost opadne, nám přijde, že protějšek, kterého jsme tolik milovali, se nějak změnil – už není jako dřív. Je pravda, že i to se může stát. Ale častější případ je takový, že jsme spíš jenom prohlédli a na základě vícero zážitků nám naše sny a malování si růžových zámků přebila realita. Je škoda, že potom už málokdo toto prozření dokáže opravdu zvládnout – jedná se o veliký kontrast. V zamilovanosti nám téměř vůbec nic nevadí, vše je nám sladké, milé, svíráme se bolestí, když s dotyčnou osobou nejsme apod. A když postupně opadne toto poblouznění, na základě případně i vícero nepříznivých zážitků, tak abychom takovou situaci zvládli, je zapotřebí používat rozum a už se na city a sympatie nespoléhat. Ony totiž dovedou vyvolat nádherný pocit radosti, ale na druhé straně také dokážou velmi nepěkné věci, které ve většině případů nemají reálnou příčinu.
Abychom někoho měli rádi a žili s ním v pěkném a milém vztahu, v podstatě nepotřebujeme zamilovanost. Ale jak už každý, kdo má zkušenosti s blízkým vztahem, jistě zjistil, na vztahu se musí pracovat, a to i ve chvílích, kdy na to máte třeba nejméně energie. Neboť bohužel i jeden nepříznivý zážitek, pocit či zareagování, může spustit lavinu dalších (dominový efekt).
Vlastní zkušenosti a zároveň debata s vícero lidmi i o velmi hlubokých věcech, co se vztahů týče, mne v tom, co zde píši, jenom utvrdily. Odborně jsem získala o vztazích mnoho informací. Některé ještě nemám prožité – o těch tedy v tomto článku nebudu psát.
Na základě mé povahy a mých zkušeností jsem zjistila, že mnoho okolních jevů v současné společnosti (televize, rádio, literatura, objevy apod.) definují vztah, zamilovanost či lásku jako něco sice abstraktního, ale jakoby něco lidem „daného“, např. když dostaneme od Ježíška nový kabát, oblečeme si ho a jsme rázem ochráněni před mrazem. Když tento příklad ještě rozvedu, tak my jsme nic neudělali, bylo nám něco dáno aktivitou druhé osoby, a rázem jsme měli určitý stav (ochranu před zimou). Když tento příklad zavedu do praxe, tak v písničkách se často zpívá: „…vzít lásku do dlaní…“ nebo „…láska je bolest z probuzení…“ či „…love is all around.“ Jenomže láska není něco, co by mohlo samo od sebe BÝT. Ona je pouze tehdy, když se lidé k sobě chovají tak, že mezi sebou vytvoří citové pouto, které řeší rozumovým uvažováním. Možná to není běžné, že lidé takto smýšlí, že pěkný vztah či láska je NĚCO, ale je možné, že na toto lidé trpí častěji, než bychom si mohli myslet.
Proč, když se třeba povídá či zpívá o lásce, se slovo LÁSKA tak vyzdvihuje a TI DVA, kteří díky své práci, chování a citům si ji mezi sebou vytvořili, jakoby plní pouze sekundární význam v dané písničce?! Láska by nikdy v životě bez nich nevznikla. Láska není přirozenou součástí přírody – to je vyšší stupeň, který dokáže vytvořit tvor určité úrovně. Strom či kámen nemají na takovou věc prostředky ve své povaze / struktuře.
Možná je toto mé sdělení pro někoho hlubšího rázu, ale považuji za potřebné tyto mé myšlenky položit na papír a podělit se s nimi. Kdo by chtěl zažít hluboký vztah s někým? … asi každý. Tak v tom případě musíme vědět, CO „TO“ PŘESNĚ JE a JAK SE „TO“ DĚLÁ. A to si troufám říct, že vůbec nevíme. Hlubší a individuální rady pro každého nechám odborníkům (doporučuji pana Šrama, Typologickou poradňu Bratislava). Z mé strany však doplním, že je zapotřebí opravdu chtít být s partnerem či partnerkou a dobromyslnými a rozumnými kroky případně i zkoušet různé způsoby, které vztahu prospívají. Je zapotřebí práce obou dvou, jinak pěkný vztah nikdy nebude.