Jdi na obsah Jdi na menu
 


Konečná podoba

Veškerá moudra, která na tomto webu zmiňuji – která jsou hlásána typologií – už na první poslech a zamyšlení zní velmi krásně moudře. Potom, když s nimi člověk začne prakticky pracovat a „zakomponovávat“ do svého života, tak je to dřina, ale pokud vydrží a pracuje, jak má, tak získá opravdu neskutečně sladké ovoce. Život má jiné barvy – je daleko volnější, krásnější a hlavně spokojenější. Tento stav je už krásnější než ten první. Co však považuji za něco absolutně TOP v této oblasti je jejich platnost – ať jste v jakékoliv situaci, v jakémkoliv rozpoložení a úrovni => TATO MOUDRA STÁLE PLATÍ  Jejich důležitost a krása nikdy nezaniká, neupadá ani nezevšední. Ba naopak!! Mám dokonce čím dál intenzivnější pocit, že jsem na začátku a v prvotních krocích ani nevěděla, jak správnou cestou se vydávám. Někdy mě z toho až zatrne a polije mne horký pot, zejména při představě, kdybych se bývala tenkrát rozhodla jinak anebo to v nějaké fázi vzdala.

Říká se, že život je jeden z nejtěžších. To je pravda a vzniká neustále dennodenně plno problémů. Některé se nás dotýkají více, jiné se okolo nás jen tak mihnou. Je tedy důležité umět se životem ruku v ruce jít a spolupracovat. To nazývá trochu možná až poeticky – ale nechci být v některých výrazech příliš tvrdá či strohá.

Po několikáté se teď budu zde opakovat a také citovat pana Šrama: pracovat na sobě je opravdu velmi náročné. Zjištění konkrétních problémů a získání efektivních návodů na úpravu je prvotní fáze. Je to neskutečně důležitá věc, bez které se nikdy správně nepohnete – navíc se jedná o obrovsky vědeckou záležitost. Jenomže v praktických úkonech to je stále „pouze“ informace. Praxe nemůže existovat bez teorie a to právě platí i naopak! Odborně se takový stav nazývá, že člověk informaci musí vzít za svoji a zakomponovat ji do jeho přirozeného chování. Přirozené chování je takové, nad kterým se už vůbec nezamýšlíte, dokonce ani nevíte případně, že existuje – někdy i dokonce nevíte přesně, jak ho zverbalizovat. A takový stav je ten nejsprávnější – to je už úroveň, kdy je to nezvratné. Člověk má tedy pracovat až do takové chvíle. 

Napsáno: 30.1.2013